.png)
.png)
ENG
Práce s historickými novinami je nyní pohodlnější a dostupnější než kdy dřív. Rozšířili jsme dostupné období na roky 1880–1914, přidali možnost filtrovat dotazy podle časového rozmezí a odstranili nutnost přihlašování. Díky tomu je snazší sledovat vývoj témat v čase, vnímat reakce tisku na konkrétní události a klást otázky promyšleněji – s ohledem na dobu i kontext.
Paměť novin jsme testovali na několika tématech – konkrétně na cyklistice, automobilismu a zavádění tramvají (parních a elektrických). Tedy na tématech, která zažila svůj největší rozmach na přelomu 80. a 90. let 19. století.
Šlo o nové technologie, které byly postupně zaváděny do veřejného prostoru a lidé si na ně teprve zvykali. Novinky budily nadšení, rozpaky i odpor a noviny tehdy o změnách pravidelně informovaly. Tyto nové technologie byly vnímány jako zdroj pokroku, ale zároveň i jako hrozba pro zaměstnanost, zdraví, bezpečnost, společenský řád a tradiční hodnoty.
Právě díky novým filtrům v Paměti novin můžeme sledovat, jak se v čase proměňoval dobový diskurz. Často od počátečního nadšení přes opatrné přijetí až k pozdější kritice. Tento oblouk, od fascinace technickou novinkou k narůstající skepsi, se ukazuje u všech sledovaných témat.
Nejdříve se objevují neutrální nebo obdivné zmínky, později přibývají zprávy o nehodách, rušení veřejného pořádku nebo o stížnostech obyvatel měst. Společnost se s novinkami sžívá, ale tisk, patrně v souladu s očekáváním čtenářů, stále více akcentuje problémy, které čtenáře baví číst.
Tento vývoj nám ukazuje, že vnímání pokroku není nikdy jednosměrné. A že ani tehdejší noviny se nevyhýbaly tónu, který bychom dnes označili jako kritický nebo negativní, právě naopak.
Mnoho lidí má dnes pocit, že současná média jsou výjimečně negativní. Ale při pohledu do dobového tisku se ukazuje, že kritika, moralizování a hledání viníků byly vždy pevnou součástí veřejného diskurzu.
Paměť novin tak nenabízí jen informace, ale i možnost porozumět kolektivní paměti, jejím cyklům a stereotypům. Pomáhá nahlédnout, jak společnost reaguje na změny, jak si je postupně přivlastňuje, obrací vůči nim svou pozornost a jak je po čase začleňuje do svého běžného chápání světa.
Na závěr jsme využili časové filtry k tomu, abychom sledovali, jak se o katastrofě Titanicu psalo v novinách v různých obdobích.
Nejprve jsme položili dotaz bez jakéhokoli časového omezení. Odpověď byla sestavená z nejrelevantnějších článku mezi roky 1880 až 1914 a velmi se podobala tomu, co bychom čekali např. od shrnutí na Wikipedii: komplexní popis lodi, jejího ztroskotání, počtu obětí i pozdějších důsledků. Nešlo o konkrétní zprávu, ale o obecný, ucelený přehled postavený na základě toho, co si tisk postupně zapamatoval.
Pak jsme se zeptali znovu, ale postupně jsme použili časové filtry.
Ačkoliv se o lodi Titanic mluvilo ve světě jako o nepotopitelné lodi (a tato dobová tvrzení snad někdy zaslechl každý) a její stavba upoutala velkou pozornost, Paměť novin nám ukazuje, že na našem území se o této lodi vůbec nepsalo. Do 14. dubna 1912 se Titanic v českém tisku prakticky nevyskytuje. V novinách dominují jiné námořní zprávy a tato konkrétní loď je zmíněna, pokud vůbec, jen okrajově.
Bezprostředně po nehodě noviny přinášejí nejasné a protichůdné informace. Některé články tvrdí, že byli všichni zachráněni. Jiné hovoří o masové tragédii. Počet obětí se liší, názvy lodí, které připluly na pomoc, jsou zaměňovány.
Informace se šíří pomalu, přibývá spekulací. Paměť novin ukazuje, jak tápavé a proměnlivé může být první mediální zpravodajství.
O rok později se tón článků značně mění. Noviny se zaměřují na vzpomínku, analyzují důsledky, popisují náhrady škod, zřízení hlídkových lodí, změny v bezpečnostních předpisech. Z tragédie se stává případ, z případu precedent.
“Paměť novin zde umožňuje sledovat, jak se událost mění v historický moment – jak si společnost buduje paměť a jak do ní zapisuje jazyk, rámce a příběhy. A ty pak ovlivňují, jak se bude událost připomínat v budoucnu.”
Brněnské noviny, Čech, České slovo, Katolické listy, Lidové noviny, Národní politika, Našinec, Nový jihočeský dělník, Ostravský kraj, Plzeňský obzor, Pokrokové listy, Právo lidu, Pražský Merkur, Rovnost, Severočeský dělník, Ženský list, Venkov, Čas, Večer, Pražské hospodářské noviny, Hospodářský list, Hlídka času, Jihočeské ohlasy, Jizeran, Obuvník.
S Pamětí novin můžete začít bádat nebo si jen hrát s historií hned teď. Bez přihlášení. Díky novým filtrům můžete klást konkrétnější otázky než kdy dřív.
Zkuste třeba:
Paměť novin vám nabídne odpovědi – a možná i pohled do zrcadla. Nejen do minulosti, ale i na naši současnost. Vyzkoušejte na www.pametnovin.cz a napište nám jakoukoliv zpětnou vazbu nebo dotaz.
👉 Nezapomeňte nás sledovat na LinkedInu, Facebooku nebo Instagramu, kde sdílíme aktuální novinky, ukázky, výzvy a můžete nahlédnout do naší firemní kultury.
👉 Zajímá vás, co všechno Trinera umí a jak pomáhá paměťovým institucím? Podívejte se na hlavní stranu s projekty nebo se ozvěte našemu CEO Honzovi.
Ozveme se do 2 pracovních dnů.
