
Divadelní fundus JAMU je webová aplikace, která zpřístupňuje univerzitní inventář kostýmů, rekvizit, divadelní techniky, hudebních nástrojů a dalších pomůcek k výpůjčce. Studentům a zaměstnancům umožňuje rychle zjistit, co je k dispozici, prohlédnout si detail položky a vytvořit rezervaci.
Cílem nebylo vytvořit další izolovanou databázi, ale praktické rozhraní nad daty, se kterými už JAMU pracuje. Trinera proto navrhla a dodala front-end napojený na Airtable tak, aby studenti nemuseli procházet interní tabulky a správci mohli dál používat nástroj, který dlouhodobě znají z každodenního provozu. V Airtable mohou evidovat položky, dostupnost, kontakty, umístění i provozní změny.

Divadelní fakulta JAMU pracuje s různorodým fundusem, který zahrnuje položky s odlišnou strukturou dat i způsobem využití. Kostým potřebuje jiné informace než hudební nástroj nebo divadelní technika.
U některých položek je důležitá fotografie, velikost, barva a umístění, u jiných spíše technický popis, dostupnost nebo vazba na konkrétní pracoviště.
Aplikace proto rozděluje fond do samostatných sekcí, například na:
Uživatelé mohou položky procházet ve vizuální mřížce s fotografiemi nebo v tabulkovém zobrazení tam, kde je praktičtější rychlá orientace podle názvu, kategorie nebo umístění.
Důležitou součástí řešení je vyhledávání a filtrování. Uživatel nemusí znát přesný název položky ani místo jejího uložení. Může postupně zužovat výběr podle dostupných parametrů, pracovat s kategoriemi a zobrazit jen položky, které jsou aktuálně skladem.

Fundus neslouží jen jako katalog. Je navržený jako provozní nástroj, který pomáhá řešit rezervace a výpůjčky v prostředí školy. Student nebo zaměstnanec si může vybranou položku zarezervovat prostřednictvím školního e-mailu, přičemž detaily k vyzvednutí jsou navázané na kontaktní informace jednotlivých skladů a pracovišť.
Na straně správců zůstává správa položek. To je podstatné hlavně proto, že fundus není statická sbírka. Položky se doplňují, přesouvají, vyřazují, půjčují a vrací. Aplikace proto počítá i s tím, že některé záznamy mají být viditelné jen interně v databázi, ale nemají se zobrazovat na webu.
Součástí řešení je také možnost provozně zapínat nebo vypínat rezervace, například během období, kdy se věci nepůjčují. Díky tomu se nástroj přizpůsobuje rytmu školy a jednotlivých pracovišť, místo aby je nutil měnit zavedený způsob práce.
Z technického pohledu je klíčové napojení front-endu na Airtable přes backendovou vrstvu, která zajišťuje bezpečný přístup k datům. Trinera řešila nejen samotné uživatelské rozhraní, ale také strukturu dat, limity API, filtrování, dostupnost položek a způsob, jak převést existující evidence do použitelného webového katalogu.
Velkou roli hrála i konzistence dat. U rozsáhlého fundusu se velmi rychle ukáže, že kvalita uživatelského rozhraní závisí na tom, jak dobře jsou položky popsané a jak jednotně se používají hodnoty v jednotlivých polích. Součástí práce proto bylo i promýšlení struktury inventáře, výpůjček, osob, pomocných číselníků a budoucí rozšiřitelnosti.
Výsledkem je řešení, které propojuje dvě potřeby:

Aplikace je určena pro interní provoz JAMU a její používání je vázané na účty oprávněných uživatelů. Veřejně dostupná je na adrese fundus.jamu.cz.
Divadelní fundus JAMU je primárně určený studentům a zaměstnancům školy, kteří potřebují pracovat s fyzickými předměty rozptýlenými mezi více sklady a pracovišti.
Největší přínos má pro prostředí, kde existuje rozsáhlý inventář, více správců, různé typy položek a pravidelný provoz výpůjček.
Princip řešení je přenositelný i do dalších organizací, které potřebují přehledně spravovat sbírky, fondy nebo výpůjčky. Muzea, galerie, archivy nebo knihovny často spravují sbírky, které nejsou určené jen k veřejné prezentaci, ale také k interní práci, badatelským žádostem, zápůjčkám, výstavám nebo provozní evidenci.
Podobné rozhraní může zpřístupnit depozitární předměty kurátorům, evidovat dostupnost výstavních prvků, usnadnit práci s fotografiemi a propojit katalog s interním workflow.
Uplatnění má i mimo kulturní sektor.
Všichni řeší velmi podobnou otázku: jak zpřístupnit inventář lidem, kteří ho potřebují používat, a zároveň neztratit kontrolu nad evidencí, odpovědností a dostupností.
Divadelní fundus tak ukazuje, že dobře navržený katalog nemusí být jen pasivní seznam položek. Může být praktickým provozním nástrojem, který šetří čas správcům, zjednodušuje orientaci uživatelům a pomáhá instituci lépe využívat věci, které už má.
Dával by podobný rezervační systém smysl i ve vaší instituci? Dejte nám vědět.



